Marta Ehlová
ČLÁNKY

 

BULLETIN ADVOKACIE

KOLEGOVÉ POMOZTE

 

Nám všem jsou dobře známé situace, kdy v jednací síni, u soudu, mimoděk či s opravdovým zájmem, pročítáme protokoly zminulých jednání. Někdy nenahraditelné pomocníky při obraně zájmů našich klientů. Důvěrně známé jsou nám i situace opačné. Kdy se naopak, průklepovými papíry, zachycující průběh sporu, často ještě starýmdobrým Consulem, bráníme sami. Zahloubaný pohled do protokolů, kombinovaný soustředěným poslechem vypovídajícího účastníka, svědka či znalce, je někdy spolehlivou obranou před aktivním klientem, emotivně hodnotící právě probíhající jednání. Opravdový i předstíraný zájem o obsah protokolů, presentovaný v jednací síni, či jejich vážné studium v klidu i shonu advokátní kanceláře, čas od času, vyloudí úsměv pod vousy advokátům, a nám, advokátkám zkrášlí nalíčené rty. Všichni známe tento zvláštní druh písemnictví, zrající v neopakovatelném koloritu soudních síní, v unikátní literární perly. Ano, kolegyně a kolegové, usmíváme se, smějeme se, dokonce se i posmíváme...máme z toho prostě legraci. Ale, ruku na srdce, i my sami jsme autory podobných, mnohdy ještě obdivuhodnějších perel rodného jazyka. Dokonce takových, při kterých oči přecházejí a mozek nestačí nabírat na obrátkách, aby rozmotal spletitost chaotických myšlenek, zmítajících se na papíře, ověnčující jméno i sídlo pisatele nejrůznějšími, i cizojazyčnými informacemi. A to vše i v úpravě nejmodernější computerové techniky, která je přes svou dokonalost přesto bezmocná. Sama o sobě nedokáže zabránit vzniku " nádherných ", písemných skvostů v podobě gramatických krkolomností a spletitostí nekonečných vět, na jejichž konci čtenář již neví, co bylo na začátku. Natož, aby pochopil, " co tím chtěl básník říci " . Přiznejme si upřímně, že to, co mnohdy čteme v soudních protokolech, rozsudcích či usneseních soudu, v nás někdy vzbuzuje škodolibou radost nad tím, že my, advokáti, jsme ti lepší ve

světě právníků, ne - li dokonce ti nejlepší. Vůbec si nepřipouštíme atmosféru ve které se tyto listiny, především protokoly, tvoří, a usmíváme se. Celou škálou úsměvů, od pohrdavě shovívavého až po bohorovně chápavého. My, advokáti, svá literární dílka, v podobě různých podání či dopisů, tvoříme v důvěrném prostředí svých, převážně komfortních kanceláří. Dalo by se tedy předpokládat, že s bezvadným výsledkem. Stručně řečeno, čtenář takového podání by se měl zachvět pomyšlením, že v ruce drží důkaz o existenci elity členů České advokátní komory. Víme, že tomu tak není. Bohužel. A neomlouvá nás nic. Spěch, ve kterém pracujeme ani množství práce, která nás často zavaluje. Dlouho jsem se zamýšlela nad těmito literárními plody naší práce a vždy jsem dospěla k jednoznačnému závěru. Napíši o nich. Zamyslím se nad nimi z pozice advokátky, tedy " zevnitř "problému. Ale člověk míní, čas a práce mění. Proto na mé úvahy dosud jen padal prach v pomyslné přihrádce mých restů. Až dopis mé kolegyně mě vyprovokoval natolik, že jsem si téměř spontánně uvědomila " ten správný okamžik ", kdy dlouho odkládaným a neodbytným myšlenkám, bojujícím o své místo na papíře, bylo nutné vyhovět. Nešlo přitom o žádnou kauzu " století ", či problém, na kterém " stojí svět ", ale o věc opatrovnickou, které se mnozí z nás vyhýbají. Přesto si, tato zdánlivě nenáročná záležitost, vyžádala neobvykle čilý kontakt mezi mnou a mým klientem. Příčina však nespočívala v iniciativě žádného z nás. Naopak, iniciátorem byla právní zástupkyně matky, která mě intenzivně zavalovala korespondencí s košatým obsahem svých sdělení. Přesto, že můj klient se honosí vysokým IQ a je ( i v zámoří ) uznávaným odborníkem v aktuálně, celosvětově významném lékařském oboru, nebylo snadné pochopit smysl slov, vět i celých dlouhých odstavců, tvořící jednu jedinou větu. Při zachování stavovských předpisů, si dovolím, pro ilustraci, přesně citovat podstatné pasáže z dopisů. Podtrhuji přitom jejich stručnost, jasnost, výstižnost i srozumitelnost. A v neposlední řadě také nápaditost, kterou si nenechávám pro sebe, ale kolegiálně ji sděluji dál. I vám může být v podobných kauzách užitečná.

" Vážená paní doktorko, na základě dnešní ústní dohody po ústním jednání u Městského soudu potvrzuji skutečnosti, dohodnuté ve věci styku nezletilé K. Y. s jejím otcem následovně : Další čtvrtek ve 41. týdnu otec bude mít nezletilou opět u sebe ve středu, jak výše, se stejným způsobem převzetí i předání a zároveň v tomto týdnu 40. a 42. otec bude mít u sebe též nezletilou v sobotu ...Následující styky, nebudou -li upraveny již pravomocně, budou probíhat takto : Ve 43. týdnu bude mít otec nezletilou u sebe ve čtvrtek, jak výše uvedeno a ve 44. týdnu rovněž opět ve středu s tím, že nezletilou již bude mít od pátku 18. 15, 00 do soboty 18, 00 s tím, že následující týden opět za předpokladu neexistence doručení soudního rozhodnutí se bude styk opět realizovat ve středu a následující 44. týden, t. j. poslední týden v říjnu, začínající 28. říjnem již bude mít otec nezletilou u sebe od soboty 2. 11. 9, 00 do neděle 3. listopadu 18, 00, přičemž v případě, že otec bude nezl. odlétat do Ženevy nebo na jinou služební cestu, matce to předem oznámí a jsou ochotni k dohodě buď náhradního termínu, popř. v sobotu opět v 18, 00 hod.". " Vážená paní doktorko, pověřila mě moje klientka MUDr. X., abych Vám sdělila následující. Dohoda, která byla učiněna mezi mojí klientkou a Vaším klientem MUDr. Y. po jednání na chodbě Městského soudu již neplatí, zejména s ohledem na domluvu opatrovnice - OPD Prahy W. a PhDr. A. Jak jistě víte, aniž nám do dali na vědomí, ( avšak v podstatě vzhledem k tomu, že naše dohoda byla okamžitě po soudním jednání na chodbě, ani nemohli),opatrovnice domluvila s PhDr. A. tzv. zvykací režim dítěte. V každém případě však matka má důvodně zato, že je třeba aby psycholog pracoval s nezletilou i otcem a že je třeba , zejména poté, co otec zmařil styk u PhDr. A., následkem čehož se nemohl uskutečnit styk za přítomnosti Dr. N. 5. 10., je třeba odborníka. Podotýkám, že matka všestranně podporuje snahu otce, aby se s nezl. stýkal, i otec souhlasil u PhDr. A., že zvykací styk se bude dít za jeho asistence, t. j. že při nepřítomnosti matky otec bude s nezletilou tak, jak se jednalo i konalo původně. S ohledem na výše uvedené i s ohledem na tu skutečnost, že není možné, aby otec vracel nezletilou matce do ordinace, neboť se již stalo, že matka složitě zajišťovala návštěvu u pacienta kolegyní, aby byla v původně námi dohodnutou hodinu přítomna, když má za povinnost, byť by za 2 minuty 3 hod. zazvonil pacient s nutností návštěvy, na tuto návštěvu vyjet, bude vhodné, aby se další režim styků otce s nezletilou odehrával jednak za přítomnosti odborníků - zejména na přebírání otce, ale hlavně tak, aby nezletilá mohla být přiváděna matce domů, nikoliv do ordinace. Vzhledem k tomu, že odvádění nezl. otcem se má dít za asistence jiných osob než matky, nebylo by jistě vhodné, aby otec nezl. po 19. hod. čekal na středisku na matku třeba půl hodiny, nejen s ohledem na vztahy mezi rodiči nezl., ale zejména na režim nezl. Vzhledem k tomu, že se opět 2. 10. 96 dostavil Váš klient do školky a poté byla přivolání OPD, či učitelkami policie, která doprovázela autem nezletilou domů, dávám i Vám toto na vědomí písemně. Předpokládám, vážená paní doktorko, že věc je srozumitelná. Znamenám se JUDr.... " Když jsem dopisy ( i faxy ) již poněkolikáté pročítala, nakonec mě napadlo, požádat vás, kolegy, tímto článkem o pomoc. Abyste mi pomohli zjistit kdy se vlastně má, můj klient, stýkat s vlastní dcerou. Věc však vyřešil on sám, dávno zletilý otec. S trpělivostí i sobě vlastním humorem, mě přesvědčoval, že se řešení zcela jistě brzy najde. A do té doby, protože svoji jedinou dceru skutečně miluje, si pro ni bude chodit každý den. Co kdyby středou bylo míněno pondělí a pátkem naopak úterý ? Nesmlouvavě arumentoval, s kopiemi dopisů v ruce. Měl pravdu. A mě nezbývalo, než s ním souhlasit. Takže z mého původního nápadu, požádat vás o pomoc, zbyl nakonec jen název článku. A ten jsem už nechtěla měnit. Rozsudek Městského soudu v Praze nakonec usměrnil tápající rodiče, odborníky na přebírání otce, OPD, učitelky v mateřské školce i právní zástupkyni matky. Výrok rozsudku byl totiž jednoznačně srozumitelný a jasný.

JUDr. Marta E h l o v á

V Praze dne 14. ledna 1997

VYŠLO V Č. 4/1997 BULLETIN ADVOKACIE

 

 

ČLÁNKY
HANBÁŘOVA POMSTA DŮM NA KRÁLOVSKÝCH VINOHRADECH MŮJ PŘÍTEL KAREL SVOLINSKÝ ZELENÁ VRÁTKA S LAMPIÓNEM

ÚVOD | KNIHY | ČLÁNKY | AKCE | BIOGRAFIE | PRODEJ | KONTAKT

Copyright © 2011 Soukupová. All Rights Reserved. Designed by Markéta Soukupová.
Artglyptika.cz - Eva Víšková Mrákotová | Markéta Mandelíková | Bohumil chalupníček | Burda - NÁBYTEK | Kurzy dřevořezby - Běla Jeřábková | Jan Hísek Vít Soukup | Jan Mlčoch | Czech step by step | Mateřská škola sv. Voršily | 1. B zš sv. Voršily