V únoru tomu bude 85 let, kdy na následky atentátu zemfiel dr. Alois Rašín. Rodák z podkrkonošského mûsteãka Nechanice, nejvýraznější osobnost mezi představiteli Národního výboru, který dne 28. fiíjna 1918 vyhlásil československou samostatnost, autor prvního základního zákona československého státu, talentovaný politik, skvělý finančník, obratný právník i statečný novinář byl mužem nepokořeným vězněním ani rozsudkem smrti.
Současníci ho líčí jako pohotového řečníka s obdivuhodnou pamětí, jenž své partnery dokázal přesvědčit a protivníky získat jako spojence. Hodně četl, ve volném čase byla jeho láskou příroda, byl výborným mykologem. Jako člen vlády měl proto mimořádné pochopení pro ekologii a pro snahy udržet přirozený řád české krajiny.
Vydal řadu právních i ekonomických publikací, z nichž jmenujme zejména brožuru české státní právo (1891), v níž jako mladý advokátní koncipient nastínil program obnovení českého státu v demokratickém pojetí se zárukou práv národnostních menšin, a Můj finanční plán (1920). Počátkem 20. století si v Praze, jako člen Advokátní komory českého království, otevřel advokátní kancelář. V Národních listech řídil spolu s Jaroslavem Preissem národo - hospodářskou rubriku.
V rakouskouherské monarchii byl Rašín aktivním politikem mladočeské strany. Je znám i ze dvou politických procesů, v nichž byl na lavici obžalovaných. Jde o proces s Omladinou v Praze v roce 1894 a o proces s Karlem Kramářem a Aloisem Rašínem v roce 1915 ve Vídni. Rašín patřil k hlavním členům radikálního pokrokového hnutí studentstva a mládeÏe, za své veřejné vystoupení proti císaři a vládě byl zatčen a odsouzen... "Nikdy jsem se za své přesvědčení nestyděl a nebál jsem se," píše ve svých Pamětech. Milost, udělenou císařem v listopadu 1895 všem odsouzeným, odmítl Rašín přijmout. Vězení opustil až pod pohrůžkou násilného vyvedení.
Po vypuknutí 1. světové války se Rašín postavil do čela domácího odboje. V r. 1915 byl zatčen a spolu s Karlem Kramářem obžalován ze zločinu velezrady a ze zločinu proti válečné moci státu. Soudní líčení se konalo od 6. prosince 1915 do 3. června 1916 ve Vídni před C. k. zeměbraneckým divisijním vojenským soudem.
"Dopracoval jsem se k názoru naprostého klidu,... s jehož výše lze se dívati na labyrint světa a utéci zpět do ráje srdce, abych s Komenským mluvil…" popisuje v Pamětech své vnitřní pocity Rašín. I když Rašínova ani Kramářova vina prokázána nebyla, byli odsouzeni k trestu smrti provazem a ke ztrátě akademické hodnosti doktora práv. Po smrti císaře Františka Josefa I. jim nový císař Karel II. v lednu 1917 trest změnil na žalář. Zde se Rašín věnoval přípravě ústavy i hospodářského, a zejména finančního uspořádání budoucího českého státu. V letech 1918 – 1919 a 1922 – 1923 byl v československé vládě ministrem financí. Zasadil se o stabilizaci ekonomiky, díky Rašínově finanční politice se česká koruna stala ve své době jednou z nejsilnějších měn v Evropě.
Své předsevzetí "dělat politiku" napláoval Rašín až do posledních okamžiků svého života – do ranních hodin dne 5. ledna roku 1923. Když vycházel ze svého domu v Žitné ulici č. 10, vystřelil na něj devatenáctiletý anarchista Josef Šoupal. V necelých 56 letech následkem atentátu doktor Rašín zemřel. Bylo to 18. února 1923.
JUDr. Marta Ehlová
ČLÁNKY
Copyright © 2011 Soukupová. All Rights Reserved. Designed by Markéta Soukupová.
Artglyptika.cz - Eva Víšková Mrákotová |
Markéta Mandelíková |
Bohumil chalupníček |
Burda - NÁBYTEK |
Kurzy dřevořezby - Běla Jeřábková |
Jan Hísek
Vít Soukup |
Jan Mlčoch |
Czech step by step |
Mateřská škola sv. Voršily |
1. B zš sv. Voršily