výsad, svobod i zproštění břemen povolených čtoucím doktorům i studentům pobývajícím na obecném učení. " - Posluchači, kteří by v některém oboru zvláště vynikli a chtěli dosáhnout oprávnění k samostatným přednáškám ( licentia docendi ), popřípadě ještě vyšší hodnosti, tedy magisterské neboli mistrovské ( přičemž mistrovství bylo rovnocenné s doktorátem ), měli býti universitou sděleni pražskému arcibiskupovi, který má svolat profesory příslušného oboru, a kandidáty před nimi sám nebo jiným nechat vyzkoušet a udělit jim hodnost licenciáta neboli mistra. Zkušební řád má být stejný, jako na jiných universitách. - Úspěšní absolventi těchto zkoušek ( docendi licentiam et
honorem seu titulum magisterii ) získali oprávnění k přednáškám a titul a hodnost doktorská platila bez dalšího v celé oblasti západního křesťanství, bez ohledu na hranice států. Akademická hodnost měla být uznávána po celém světě a pražská licence opravňovala k přednáškám na kterékoliv universitě. Souhlasem papeže se založením university se tedy císař Karel obrnil i proti případnému nesouhlasu šlechty. Po zajištění tohoto souhlasu ze zahraničí, oznámil svůj záměr i na domácí půdě. V listině zakládající Nové Město pražské a na zemském sněmu který svolal počátkem dubna 1348. Teprve poté, dne 7. dubna 1348 přistoupil k samotnému zakládacímu aktu university. Šlo o akt, jak sám císař hovoří, učiněný po zralé úvaze a vskutku korunující jeho královské rozhodnutí. " Náš duch totiž obrací svůj zřetel především k tomu, jak by naše království české, jemuž přízeň naší mysli dává zvláštní přednost před ostatními, ať dědičnými, ať šťastně získanými důstojenstvími a državami, o jehož povznesení pečujeme všemožnou snahou a k jehož cti a blahu pracujeme veškerým úsilím, jak by za našich časů bylo podle rozkazu naší prozíravosti náležitě ozdobeno řadou moudrých mužů... A to proto, aby věrní obyvatelé našeho království, kteří neustále lačněji po plodech vědění, nebyli nuceni žebrati v cizích zemích, nýbrž aby v království nalezli stůl již prostřený...A aby nejen nebyli již nuceni, ba mohli pokládat za zbytečné obcházet k prozkoumání věd kraj světa, vyhledávat cizí národy nebo se doprošovat ukojení svých tužeb v cizích krajích, nýbrž aby mohli být hrdi na to, že mohou jiné z ciziny zvát k této půvabné vůni a k účasti na takovém vděku. A aby věru tak prospěšná chvalitebná myšlenka ducha vydala důstojné plody, aby byla vznešenost tohoto království obohacena radostnými prvotinami nového díla, rozhodli jsme se po předchozí zralé úvaze zřídit, upravit a nově založit obecné učení v našem metropolitním a velice půvabném městě Pražském, které je bohatstvím zemské úrody jakož i neobyčejně půvabnou polohou nadmíru vhodné k tak velikému dílu. " Zakládací listinu, kterou lze též nazvat zákonem, učinil císař Karel IV. ve slavnostní formě a opatřil ji zlatou pečetí. Zároveň v ní konstituuje tři svrchovaná, navýsost důležitá opatření. 1) Slibuje všem členům universtity ( doktorům, mistrům a posluchačům ) hmotné zabezpečení. " Na učení tom budou doktoři, mistři a žáci všech fakult. Jim statky znamenité slibujeme a těm z nich, kterým toho hodnými shledáme, udělíme královské dary. " 2) Přijímá všechny členy university pod zvláštní ochranu ( specialis protectio et salva guardia, firma fiducia ), při cestě do Prahy, za pobytu v Praze a při cestě zpět domů. Toto opatření znamenalo všeobecnou záruku českého krále a císaře římského za osobní bezpečnost a nedotknutelnost profesorů a studentů, resp. všech, kdo přicházeli, aby na pražskou universitu vstoupili. " Doktory, mistry a žáky na kterékoliv fakultě a každého zvlášť, ať přijdou odkudkoliv, jak na cestě sem, tak pokud zde meškati budou, i když by se odsud navracovali, chceme pod zvláštní ochranou a záštitou naší velebnosti zachovati." 3) Prohlašuje, že se příslušníkům pražské university udílejí všechny výsady, jaké dala světská moc ( autoritas regia ) příslušníkům universit v Paříži a v Bologni." Všem pevnou záruku dáme, že privilegia, výsady a svobody, kterých z moci královské užívají a účastni jsou doktoři a žáci na učení v Paříži a v Bologni, všem a každému, kdo by sem chtěl přijíti, štědře udělíme a postaráme, aby svobody ty ode všech a každého byly neporušeně zachovány. A toho všeho na svědomí a plnější jistotu dali jsme tento list vyhotoviti a zlatou bulou se znakem naší velebnosti kázali jsme jej zpečetiti. Dáno v Praze léta páně tisícího třístého čtyřicátéhol osmého, v indikci prvé, 7. dne měsíce dubna, království našich roku druhého. " Pražská universita byla založena podle vzoru pařížského vysokého učení a měla tedy od svého počátku všechny čtyři fakulty : teologickou, právnickou, lékařskou a artistickou ( fakultu svobodných umění, později přejmenována na fakultu filosofickou ). Zpočátku své existence universita vlastní budovu neměla. Pedagogové přebývali většinou v klášterech, kde se konaly i přednášky. Slavnostní shromáždění se konala u sv. Víta nebo v arcibiskupském paláci na Malé Straně v sídle kancléře university. První promoce se konala v roce 1349 tamtéž. 30. června 1366 daroval císař Karel universitě pražský dům zvaný Lazarův, na Starém Městě ke zřízení koleje pro dvanáct mistrů a jejich žáky. Připsal universitě řadu nemovitostí ( statků i vesnic ), daroval množství cenných odborných knih. V r. 1370 zakoupil pro universitu z pozůstalosti děkana vyšehradské kapituly 144 odborných rukopisných knih v hodnotě sto hřiven zlata, což byl dar skutečně hodný císaře. Císař Karel IV. projevoval universitě velmi aktivní, osobní zájem, což svědčilo a svědčí o vyjímečnosti významu, který jí přikládal. Pražská universita sehrála významnou roli nejen při svém založení, ale má a bude ji mít stále. Dnes i v budoucnosti. A my, její žáci, studenti, magistři, mistři a doktoři bychom měli ctít a plnit slova jejího zakladatele. " ... aby věrní obyvatelé našeho království, kteří neustále lačněji po plodech vědění, nebyli nuceni žebrati v cizích zemích, nýbrž aby v království nalezli stůl již prostřený... aby mohli být hrdi na to, že mohou jiné z ciziny zvát k této půvabné vůni a k účasti na takovém vděku... aby věru tak prospěšná chvalitebná myšlenka ducha vydala důstojné plody... aby byla vznešenost tohoto království obohacena radostnými prvotinami nového díla...
JUDr. Marta E h l o v á
V Praze dne 12.ledna 1998
VYŠLO V Č. 4/1998 BULLETIN ADVOKACIE
ČLÁNKY
