Marta Ehlová

ČLÁNKY

Nelehký osud osobního tajemníka prezidenta Beneše

V pátek 16. října uplynulo 35 let od smrti Prokopa Drtiny – právníka, politika, v letech 1936–1938 osobního tajemníka prezidenta Beneše. Dr. Drtina byl v roce 1939 jedním ze zakladatelů odbojové organizace Politické ústředí, v letech 1940–1945 žil v emigraci, kde působil i jako komentátor čs. vysílání britského rozhlasu BBC, po válce byl ministrem spravedlnosti. V únoru 1948 podal spolu s dal- šími jedenácti členy vlády demisi na protest proti politice KSČ. Po pokusu o sebevraždu po únoru 1948 byl zatčen a až do roku 1960 vězněn. Ve svých memoárech Československo, můj osud Prokop Drtina píše: „Že mně připadl úděl stát v centru věcí, když bylo nejhůř, tomu předchá- zela bezděčná příprava už v mém dětství.“

Pocházel z rodiny profesora pedagogiky a dějin fi lozofi e na Karlově univerzitě Františka Drtiny, žáka T. G. Masaryka, s nímž byl Prokop Drtina od mládí spjat a který ho vý- znamně ovlivnil. Vystudoval smíchovské re- álné gymnázium, poté právnickou fakultu. V roce 1929 mu bylo nabídnuto místo v kanceláři prezidenta republiky. „Byl to krok, jehož důsledky jsem tehdy nemohl dobře tušit, ale který rozhodl o mé budoucí politické dráze,“ podotýká v memoárech dr. Drtina.

Po zvolení Edvarda Beneše prezidentem republiky se stal jeho osobním tajemníkem. Mnichov 1938 a následná abdikace prezidenta v říjnu téhož roku Prokopa Drtinu osudově spojila s druhou republikou. Po zvolení prvního předsedy Nejvyššího správního soudu Emila Háchy prezidentem byl od ledna 1939 jmenován pomocným referentem u Nejvyššího správního soudu. V období protektorátu se zapojil do podzemní činnosti v politickém sboru Politické ústředí. Po odhalení ústředí gestapem se rozhodl pro útěk do zahraničí. Od svých spolupracovníků dostal krycí jméno Pavel Svatý, pod nímž se pak hlásil i jako komentátor čs. vysílání BBC z Londýna. V letech 1945–1948 byl ministrem spravedlnosti. Na sílící vliv komunistů reagovali demokratičtí ministři rozhodnutím podat demisi. Proti očekávání ji prezident Beneš v únoru 1948 přijal, čímž byla otevřena cesta k nastolení komunistické diktatury. Doktor Drtina se rozhodl „protestovat obětí vlastního života“. Po neúspěšném pokusu o sebevraž- du zastřelením zvolil nezdařený skok z okna. Drtina byl policií zatčen, převezen do nemocnice Na Bulovce a vzápětí dodán do vazby. Ve vazbě a ve výkonu trestu strávil „12 let, 2 měsíce a 23 dny.“

Jako studentka jsem potkávala doktora Drtinu u nás v Mikovcově ulici, kde se svou ženou bydlel. Setkání s ním jsem popsala v knize Dům na Královských Vinohradech. „Někdy v sedmdesátých letech se v naší ulici začal objevovat muž, který chodil oblečený pokaždé stejně: v tmavohnědém obleku, bílé košili, kravatě, na hlavě klobouk. V zimě si navlékal kabát s ko- žešinovou podšívkou a perziánovým límcem. Působil na mě jako člověk, jehož svět byl uzavřený v aktovce, kterou měl stále při sobě. Ta aktovka se zdála být neodmyslitelnou součástí jeho osobnosti. Kulhal, ale při chůzi nenosil hůl, měl však na jedné botě vyšší podpatek. Chodil vždy sám, na ulici se k němu nikdy nikdo nehlá- sil, zřejmě ani on nestál o komunikaci s okolím. Svým samotářstvím mi imponoval, ačkoliv mi ho bylo trochu líto. Neznala jsem toho člověka, nevěděla jsem, kým byl. Pak mi někdo řekl, že to je to doktor Prokop Drtina, někdejší osobní tajemník presidenta Beneše, poválečný ministr spravedlnosti. Povídalo se o něm, že měl snad kdysi skočit z okna, a proto teď kulhá. Kdybych tehdy věděla o doktoru Drtinovi, co vím dnes, a mohla bych ho zase potkat, nenechala bych ho v jeho samotě. Určitě bych ho oslovila. Zajímala bych se o jeho prožitky z doby předcházející mnichovskému diktátu v roce 1938, dobu druhé republiky, o pobyt v emigraci a vů- bec o všechno, co se nevešlo do jeho knihy Československo, můj osud.“

Marta Ehlová

Nelehký osud osobního tajemníka prezidenta Beneše

Odkazy :