Prof. Jan Weinert, nar. 1914, pfiedseda praÏského svazu studentstva, Ing. Marek Frauwirth, nar. 1911, JUDr. Jaroslav Klíma, nar. 1913, pfiedseda Svazu ãeského studentstva, JUC. Josef Adamec, nar. 1909, tajemník Národního svazu studentstva a Svazu ãeského studentstva, JUC. Bedfiich Koula, nar. 1913, jednatel Svazu ãeského studentstva, PhDr. Josef Matou‰ ek, nar. 1906, univerzitní docent, JUDr. Franti‰ek Skorkovsk˘, nar. 1909, pfiedseda zahraniãního odboru Svazu ãeského studentstva, MUC. Jan âern˘, nar. 1914, pfiedseda spolku medikÛ, Václav ·afránek, nar. 1920, funkcionáfi Národního svazu studentstva, byli ráno 17. listopadu 1939 u zdi ruzyÀsk ˘ch kasáren zastfieleni. Bez soudního fiízení.
"Když německá tajná státní policie zjistila studenty označené za zosnovatele demonstrací, byli tito v kasárnách v Ruzyni dne 17. listopadu 1939 oddílem pověřeným exekucí zastřeleni. Rozsudky nebyly vyneseny... Na otázku, zda tato exekuce byla vraždou, doznávám, že podle lidských citů a lidskůch zákonů musí býti označena jako vražda," řekl K. H. Frank při vý slechu ve věznici krajského trestního soudu v Praze na Pankráci dne 5. října 1945. Vyhláška vytištěná černým písmem na rudém papíře vylepená po Praze na rozkaz německ ých úřadů Pražany šokovala: "Ačkoliv bylo opětovně vážně varováno, pokouš í se od nějaké doby skupina českých intelektuálů... menšími nebo vûtšími akcemi odporu rušiti klid a pořádek v Protektorátu Böhmen und Mähren. Při tom bylo zjištěno, že původci těchto aktů odporu jsou zvláště také na česk ých vysokých školách. Ježto tyto živly daly se ve dnech 28. října a 15. listopadu strhnouti k násilným činům proti jednotlivům Němcům, byly české vysoké školy na dobu tří roků zavřeny, devět pachatelů bylo zastřeleno a větší počet účastníků vzat do vazby. Podepsán říš ský protektor Freiherr von Neurath." 28. fiíjen – symbol ãeskoslovenské samostatnosti se âe‰i rozhodli uctít dÛstojnou manifestací (obléci smuteãní ‰aty a nositi klobouk v ruce,... nejíti do biografÛ ani divadel,... po ulicích se pohybovati pomalu a mlãky. Má b˘ti demonstrováno pasivnû a nemá b˘ti kladem odpor ozbrojen˘m policejním jednotkám). Pfiesto manifestaci "Nûmci pouÏili k zámûrnému vyvolání sráÏek, chtûli a museli ãeskému lidu ukázat, Ïe mají dost moci a hodnû prostfiedkÛ, aby potlaãili sebemen‰í pokus o jak˘koliv národní a politick ˘ projev."
Mezi obûÈmi sráÏek byl i Jan Opletal. "Po 19. hodinû je pfiinesen na kliniku medik Jan Opletal... Má ránu do bfiicha," pí‰e profesor Arnold Jirásek ve své publikaci Jak jsme proÏívali 28. fiíjen 1939 na I. Chirurgické klinice. "Poranûn byl na nároÏí Îitné ulice a Smeãek... Po zlém boji se své strany i se strany o‰etfiujících zemfiel 11. listopadu v 11 hodin 45 minut..."
Opletalovu smrt a jeho pohfieb dne 15. listopadu 1939 Nûmci zneuÏili k provokacím "pro ostr˘ odÛvodnûn˘ postup proti ãeskému ‰kolství, studentÛm a profesorÛm." 15. listopad posuzovali jako pokraãování demonstrací 28. fiíjna 1939. HitlerÛv rozkaz znûl: 1. Zastavení vysok˘ch ‰kol na tfii roky. 2. Jakékoliv demonstrace potlaãit ihned vlastními bezpeãnostními orgány, bez jakékoliv pfiedchozí v˘zvy, a to zásahem nejradikálnûj- ‰ím.
Deset vysok˘ch ‰kol – Karlova univerzita v Praze, Masarykova univerzita v Brnû, Cyrilometodûjská bohoslovecká fakulta v Olomouci, Husova ãeskoslovenská evangelická bohoslovecká fakulta v Praze, âeské vysoké uãení technické v Praze, âeská vysoká ‰kola technická v Brnû, Vysoká ‰kola zemûdûlská v Brnû, Vysoká ‰kola zvûrolékafiská v Brnû, Vysoká ‰kola báÀská v Pfiíbrami, Akademie v˘tvarn˘ch umûní v Praze – bylo zavfieno. Z budov se staly kasárny, úfiadovny… V ãasn˘ch ranních hodinách 17. listopadu 1939 pfiepadlo gestapo v Praze, v Brnû a v Pfiíbrami vysoké ‰koly, obsadilo vysoko‰kolské koleje, studenty pozat˘kalo, mnohé bez soudu transportovalo do koncentraãního tábora v Oranienburku.
Na zavfiení vysok˘ch ‰kol a zv˘- ‰en˘ poãet studentÛ emigrantÛ (ve Francii vstupovali do ãeskoslovensk˘ch vojensk ˘ch jednotek a po pádu Francie se s nimi dostali do Anglie) reagovala i ãs. exilová vláda v Lond˘nû. V roce 1940 dohodla s v˘borem International Students Service zaji‰tûní ãeskoslovensk ˘ch studentÛ vojákÛ, zejména medikÛ, ktefií v dobû uzavfiení vysok˘ch ‰kol bezprostfiednû stáli pfied dokonãením lékafiského studia. Na Oxfordské univerzitû tak dostudovalo 60 medikÛ, první diplomy nov˘m lékafiÛm univerzita pfiedala pfii promoci dne 27. února 1943. Na zasedání International Students Assembly (ISA) v létû 1942 ve Washingtonu byl 17. listopad prohlá‰en Mezinárodním studentsk ˘m dnem.
"Mezinárodní shromáÏdûní studentÛ vybralo tento den, aby uctilo památku studentÛ a profesorÛ, umuãen˘ch a zavraÏdûn˘ch pfied tfiemi lety v âeskoslovensku...", prohlásil tehdy ve svém poselství americk˘ president Roosevelt.
JUDr. Marta Ehlová
ČLÁNKY
Copyright © 2011 Soukupová. All Rights Reserved. Designed by Markéta Soukupová.
Artglyptika.cz - Eva Víšková Mrákotová |
Markéta Mandelíková |
Bohumil chalupníček |
Burda - NÁBYTEK |
Kurzy dřevořezby - Běla Jeřábková |
Jan Hísek
Vít Soukup |
Jan Mlčoch |
Czech step by step |
Mateřská škola sv. Voršily |
1. B zš sv. Voršily